Jak funguje hybridní kniha

Hybridní kniha nabízí tři typy informačně rovnocenných záznamů:

• elektronický text,
• zvukový záznam textu,
• videozáznam překladu textu do znakového jazyka.

Mezi těmito záznamy lze volně přecházet, příp. je sledovat současně; lze tak skládat cílovou podobu informace z více zdrojů. Tento postup nazýváme „hybridním čtením“. Nabídnout tento způsob přístupu k informaci je také původním záměrem tvůrců hybridní knihy. Dokumenty v tomto formátu nejsou cílené přesně na uživatele s konkrétním typem postižení; systém umožňuje čtenáři vytvořit si vlastní přístup a způsob získání nabízené informace.

Navigace v hybridní knize

Struktura dokumentu hybridní knihy umožňuje intuitivní navigaci na několika úrovních:

• Pohyb vpřed/zpět po krátkých úsecích textu – celý text (obsah dokumentu) je primárně rozdělen do krátkých úseků – frází; ty většinou reprezentují jednotlivé odstavce textu. Tak je možné se rychle pohybovat po sousedících frázích.
• Pohyb po jednotlivých nadpisech – je možné se pohybovat po sousedících nadpisech bez ohledu na jejich úroveň v osnově, příp. po nadpisech stejné úrovně, kdy se nadpisy nižší úrovně přeskakují.
• Navigace prostřednictvím osnovy dokumentu zobrazené jako stromový seznam hypertextových odkazů.
• V praxi (v prohlížeči hybridních knih) se pro realizaci navigačních kroků využívá klávesových zkratek, resp. grafických tlačítek.

Strukturování knihy a synchronizace stop

Původní text publikace je virtuálně rozčleněn na malé úseky – většinou odstavce. Tím vzniknou tzv. navigační uzly (nacházejí se na počátku každého úseku). Tyto navigační uzly tvoří stromovou strukturu, kterou lze následně využít k navigaci v obsahu dokumentu. Úroveň daného uzlu ve stromové struktuře je dána tím, jedná-li se o počátek odstavce základního textu, nebo nadpisu; jde-li o nadpis, zařadí se příslušný uzel do stromové struktury na úroveň odpovídající úrovni tohoto nadpisu.

Synchronizace textu s dalšími médii – video, zvuk – se rovněž odehrává prostřednictvím navigačních uzlů; každé další médium je, stejně jako text, rozčleněno na vzájemně si odpovídající úseky, které pak lze, díky synchronizovanému procházení, sledovat i současně, i když účelem hybcirní knihy je spíše využívat další multimediální stopy k upřesnění textové informace, resp., řečeno obecněji, každé médium svým zúůsobem doplňuje jiné médium – zvuková nahrávka doplňuje text; videonahrávka doplňuje původní text o překlad do znakového jazyka neslyšících.

Mezi navigačními uzly se obsah již dále nesynchronizuje. V praxi to znamená, že zvuková a obrazová stopa si zcela průběžně neodpovídají, což je dáno tím, že videostopa je překladem textu a nikoli zvukové stopy; je tudíž vytvořena samostatně, s větším ohledem na přesnost přenášené informace.

Čtení hybridní knihy

Hybridní knihu lze číst jako vícestopé médium s využitím synchronizace jednotlivých stop. To ale není výchozím záměrem a neodpovídá to ani potřebám běžných uživatelů – ti totiž vždy upřednostňují jediné médium a další využívají jako doplňkové; např. nevidomý uživatel bude sledovat primárně zvukovou stopu a v případech nejasností se podívá do textu, videostopu si skryje. Neslyšící naproti tomu dá přednost videostopě a s pomocí textu bude upřesňovat nejasná místa překladu, nebo v něm bude sledovat vizualizaci popisovaných dat (tabulky, grafy atd.).